|
| |
|
| |
|
|
Simone de Beauvoir a feminismus
BENEŠOVÁ, Adéla
Práce představuje francouzskou spisovatelku a existencialistickou filozofku Simone de Beauvoir jako feministku. Po stručném představení jejího života a díla v kontextu doby a existencialistické filozofie se zaměřuje na její pohled na ženu a na její názory na ženskou otázku. Opírá se v první řadě o esej Le Deuxi?me sexe (1949), ale také o další texty, články, projevy či rozhovory. Rekapituluje zapojení Beauvoirové do feministického hnutí a sleduje vývoj jejího myšlení o ženách a vývoj jejích názorů v klíčových otázkách ženské problematiky. V závěru se pokouší odpovědět na otázku, zda a čím Beauvoirová stále oslovuje v dnešní době.
|
|
|
Divadelní hry Jeana-Paula Sartra v českých překladech a na českých scénách
ROUČKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce je zaměřena na dramatickou tvorbu francouzského existencialistického filosofa a spisovatele Jeana-Paula Sartra. Práce mapuje dobové ohlasy Sartrových her u nás od konce 50. let minulého století do současnosti, v souvislosti s knižním vydáním jejich překladů a s jejich jevištním uvedením. Dále nastiňuje kulturně-politické prostředí daného období a význam literárního překladu v přejímající kultuře. Cílem práce je shrnout ohlasy Sartrovy dramatické tvorby u nás od prvního uvedení na českou scénu do současnosti.
|
|
|
Sebereflexivní próza 30. a 40. let v české literatuře
SELNER, Ondřej
Předložená disertační práce se zabývá specifickými řečovými figurami uměleckých textů, které se v literárněhistorické diskuzi ustálily pod pojmem sebereflexivita. V první části práce se její autor pokouší nalézt jak inspirační zdroje této poetiky v širším historicko-kulturním evropském kontextu, tak i její případné souvislosti s modernistickým proudem uvažování a následně hledá iniciační momenty těchto postupů v bohemikálním prostoru. V pojednání také napříč různými literárněvědnými přístupy mapuje základní pojetí zkoumané problematiky na poli české filologie. Po prozkoumání těchto domácích tezí, vytyčení styčných otázek z nich vyplývajících a definování určitých kolizních a limitujících momentů se práce obrací zpět k samotnému termínu sebereflexivity a ohledává zdroje jeho myšlenkové sémantiky v zásadních koncepcích předních evropských filozofů 1. poloviny 20. století - Edmunda Husserla, Jeana-Paula Sartra, Martina Heideggera a Maurice Merleau-Pontyho. Analýza relevantních děl těchto vybraných filozofů dovedla autora k vytvoření jakési myšlenkové mapy, která vykazuje zřejmé motivické paralely se sebereflexivními texty, což dokládají východiska stanovená pro jejich interpretaci. Se záměrem ověřit souvislost a platnost vytyčených východisek vznikly tři případové studie, jež se věnují klíčovým sebereflexivním dílům české prózy 30. a 40. let 20. století - Hře doopravdy Richarda Weinera, Rozhraní Václava Řezáče a Hlavě umělce Milady Součkové.
|
|
| |
|
|
Existencialism and its Implementation in Education
Krivdová, Annamária ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tato práce si klade za cíl nastínit nejvlivnější myšlenky existencialismu a dát je do souvislosti s naším každodenním životem. První část se zaměřuje na pět existenciálních spisovatelů a jejich nejhlubší příspěvky. Oslovuje díla Dostojevského, Kierkegaarda, Nietzscheho, Sartra a Camuse. Druhá část se skládá z dvanácti podkapitol, řešících otázky svobody, determinismu, úzkosti, utrpení, autenticity, odpovědnosti a hledání smyslu života. Tato část se snaží uvést otázky existenciální filozofie do praktického využití a zdůraznit její trvalý vliv a význam v dnešním světě. Je postavena ve formě dvanácti lekcí a nabízí různé příklady a pohledy na podnětné koncepty uvedené v první části.
|
|
| |
|
|
Literární podoba pojmu existence v díle F. M. Dostojevského a A. Camuse
Žabová, Iveta ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Resumé Lidská existence ve své složitosti nemůže být systematizována a generalizována na jednolitý koncept. Lidské individualitě a fenoménům s ní bytostně souvisejícím, jako je život, smrt, svoboda, absurdita apod., se věnovali právě existencialisté. Vzhledem k specifičnosti filosofie existencialismu však nelze za nositele tohoto myšlenkového přístupu považovat jen filosofy na slovo vzaté, ale je nutné zařadit k tomuto směru i některé osobnosti z oblasti světové literatury. Pojem lidské existence se v jejich filosofiích i dílech různě proměňoval, jednou byl zastřešen existencí Boha, ke kterému je nutno upínat svou mysl, jindy byl vržen do nehostinnosti a nicotnosti světa bez naděje. V každé z nich však bylo ústřední téma totožné, téma, jež je nám, lidem, nejbližší, téma, které však bude vždy, i přes geniální myšlenky Sørena Kierkegaarda, Martina Heideggera, Fjdora Michajloviče Dostojevského i Alberta Camuse, velkou neznámou - téma člověka a jeho místa ve světě.
|
|
|
Faith and the Search for Identity in the Works of J. D. Salinger
Pospíšilová, Tereza ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Cílem této práce je rozbor čtyř postav v dílech amerického židovského autora J.D. Salingera, jmenovitě v románu Kdo chytá v žitě, a dále v povídkách "Franny", "Zooey", "Vzhůru tesaři, do výše střechu zvedněte!", "Den jako stvořený pro banánové rybičky" a "Teddy." Postavy, kterými se tato práce zabývá, jsou Holden Caulfield, Franny Glass, Seymour Glass a Teddy McArdle. Všechny tyto postavy se ocitly v kritickém bodě svého života, kdy musí čelit otázkám týkajícím se smyslu jejich existence. Jejich společným rysem je hledání opravdovosti, boj proti falešnosti a umělosti a nespokojenost se společenskými hodnotami nastavenými ve Spojených státech v poválečném období. Práce rozebírá příčiny krize těchto postav, jejich snahu o hledání vlastní identity a současně určuje roli náboženství, víry a filozofie v tomto procesu. Sociálně kulturní kontext Salingerovy tvorby otevírá témata týkající se smyslu života a osobní identity. Odráží se zde nejen dopad druhé světové války, ale také tlak způsobený studenou válkou. Salingerovy postavy, kterými se tato práce zabývá jsou intelektuálové, hledající odpovědi na otázky existence v období změn. Odmítají být součástí umělé společnosti, a proto volí cestu odcizení. Dále tato práce zkoumá vybrané Salingerovy postavy ve vztahu k existencialismu. Existencialismus byl jako...
|
host ::
RSS.